Z vinného sklípku útulný domov

V okolí se pasou ovce a několik staletí staré kamenné zdi šeptají starodávné příběhy předešlých generací. Když ale kráčíte podél zdi prudkým svahem, zjistíte, že se netisknete ke starému vinnému sklípku, ale k moderní stavbě, které dokonale ctí už zašlé časy a zároveň využívá všech moderních technologií a majitelům poskytuje dokonalé pohodlí.

Tento husarský kousek se podařil španělskému architektonickému studiu Cubus Arquitectura. V oblasti Galicie, konkrétně uprostřed vinařské oblasti Ribeira Sacra, objevili starou kamenici a přetvořili ji v rodinný dům. Kamenný sklep dříve nebyl obytný ale sloužil pro ukládání vína, lihovin a masa, ale také jako vhodné místo pro uchování slámy na zimu. Architekti Ortega Vázquez a David Pou van den Bossche zcela přestavěli interiér na třípokojový dům s rozsáhlými terasami a velikým obývacím pokojem s překrásným výhledem do okolní krajiny. Ten ještě umocňují velké prosklené plochy, které jsou z větší otevíratelné, takže příroda přímo prostupuje interiérem.

Na prvním místě je pohodlí

Dům se skládá ze dvou částí, které jsou obě obehnané tradičními kamennými zdmi bez použití malty. První část domu je vyšší a původně byla vyžívaná na uchování sena. Dnes zde najdete ložnici a apartmá pro hosty. Větší druhá část byla dřív pouze jednopodlažní a sloužila jako sklep. Architekti se rozhodli vestavět ještě jedno podlaží pro třetí ložnici a do každého rohu umístili rohová nádvoří. Nová střecha byla vyrobena z břidlice, kterou použili z jiného starého domu z této oblasti. V interiéru je dominantním materiálem dřevo. Je použito na podlahy, okenní rámy i větší odkládací plochy. Skříně, židle, ale i ostatní nábytek byl volen ve světlých tónech, aby opticky zvětšoval prostor.

Jednoduché to nebylo

Aby dosáhli tohoto výsledku, bylo nutné odstranit některé stěny a rohy budovy, ale také vyměnit celou střechu. „Byl to velmi náročný projekt,“ popisuje Ortega Vázquez, který vyučuje architekturu na dvou Barcelonských školách. „Projekt respektuje původní půdorys, který zůstal téměř beze změny. Šlo nám o to, aby byl dům plně začleněn do okolního prostředí. Museli jsme odstranit některé rohy domu a stěny, abychom do interiéru přivedli dostatek světla a byl dobře odvětrávaný,“ vysvětluje Ortega Vázquez .Obě části domu jsou částečně zapuštěny do svahu, na který navazuje silnice. Na tuto stranu proto nejsou orientovaná žádná okna. Světlo vpouští do domu dva velké střešní otvory. Na opačné východní straně se do krajiny otevírají velké skleněné plochy. „Díky tomu, že jsme rohy budovy nechali prosklené, nabízejí se světlé diagonální pohledy a v domě dobře cirkuluje vzduch,“ říká Ortega Vázquez.