Jiřiny, tradiční květiny s nespočtem nových tváří

Kdo by nemiloval jiřiny? Pamatujeme si je ze zahrádek našich babiček a rádi jim dopřejeme místo i u nás v zahradách, ať už jsou tradiční nebo moderní. Jiřiny dokáží svými pestrobarevnými barvami rozzářit každou zahradu, která dá této překrásné květině s dlouhou historií šanci.

Jiřina (Dahlia) neboli jiřinka k nám zavítala z daleké tropické Ameriky, kterou svými květy zdobí od Mexika po Kolumbii. Tyto krásné a vcelku nenáročné květiny jsou v Evropě známé už desítky let. Postupem času bylo vypěstováno množství rozmanitých zahradních kultivarů a hybridů různých barev a tvarů. Některé jiřiny jsou tak vysoké třeba jen 20 cm, jiné vyrůstají do obdivuhodné výšky 1,5 m. Vedle rozličných barev překvapí i jedinečnými tvary květů. U jiřin tak můžete rozpoznávat jednoduché, kulovité či paprskovité květy. Rozdílné zabarvení mívají také listy jiřin. Oblíbeným trendem se staly kultivary, jež zdobí tmavě purpurové až téměř černé listy.

Jiřiny - květiny mnoha tváří

Z důvodu lepší přehlednosti se jiřiny dělí do několika skupin. Mezi ty nejznámější patří v prvé řadě jednoduše kvetoucí jiřiny, mezi něž patří i různé trpasličí kultivary a mignonky. Jednoduše kvetoucí jiřiny vykvétají nejdříve a výborně se hodí do venkovských i moderních zahrad. Vysadit je můžete také do nádob. Zejména ve venkovských zahradách pak ve skupinách vyniknou dekorační jiřiny. Jedná se o plnokvěté jiřiny se stočenými květními plátky, jejichž okraje směřují nahoru. Patří sem i podskupina leknínovitých jiřin, jejichž řady vnějších plátků jsou plošší a středové uzavřené. Svůj název si vysloužily z toho důvodu, že jejich podoba s květem leknínu je velmi výrazná.

Další základní skupinu jiřin tvoří pomponky, které vynikají plnými, kulovitými soukvětími různých barev. Půvabné jsou ve venkovských zahradách a nejlépe zaujmou v menších květinových záhonech. Kulovité jiřiny mají tvar květu symetricky kulovitý a květní plátky do poloviny svinuté a husté. Řezané květy této odrůdy jiřin dlouho vydrží, a tak jsou ideální volbou do vazeb.  K řezu se výborně hodí i kaktusovité jiřiny. Jejich střed není vidět, jsou plnokvěté a elegantní. Květní plátky kaktusovitých jiřin jsou víc než polovinou stočené dolů. Hodí se ideálně do moderních zahrad. Naproti tomu mají plnokvěté polokaktusovité jiřiny jazykovité květy, které jsou špičaté a užší. Tato skupina jiřin zaujme svým velice reprezentativním vzhledem. Tímto však výčet odrůd jiřin zdaleka nekončí. K neméně významným odrůdám patří i anemonky, náhrdelníkovité jiřiny, pivoňkovité odrůdy, orchidejové, hvězdicovité či chryzantémové jiřiny.

Přečtěte si také

Zahrada zvolna přecházející do krajiny

Horská zahrada dokonale doplnila příjemné stavení s tradičními prvky. Nachází se v Jizerských horách a plynule se přelévá do krajiny. S pestrou škálou květin, keřů a stromů je dokonalým prostředím…

Výsadba jiřin

Pro prospívání jiřin je důležitý správný čas výsadby. Jiřiny jsou totiž značně citlivé na mráz. Pokud mráz popálí čerstvě rašící výhonky jiřin, jejich růst se na poměrně dlouhou dobu zastaví. S výsadbou jiřin tak posečkejte až na dobu po „zmrzlých“, tedy zhruba do poloviny května. Jiřiny milují slunné stanoviště a potřebují, aby bylo chráněno před prudkým větrem. Najděte v zahradě takové místo a dle vzrůstnosti odrůdy sázejte jednotlivé hlízy v rozestupech 50-100 cm od sebe a 10-15 cm hluboko. Půda by měla být hlinitopísčitá, propustná a výživná. Využít můžete například směs výživného zahradního kompostu a písku v poměru 3:1. Opět vzhledem ke vzrůstnosti jiřin a také k tomu, že některé z odrůd bývají náchylné k polámání, umístěte hned po výsadbě k jiřinám zhruba metrové tyčky, ke kterým později rostliny vyvažte.

Aby jiřiny bohatě kvetly

Asi za čtrnáct dní se dočkáte prvních výhonů. Jakmile dosáhnou velikosti 20-30 cm, ponechejte 3-4 nejsilnější výhony a zbývající vyštípněte. Odměnou vám bude brzké, bohaté a dlouhodobé kvetení jiřin. Jestliže vyštípnutí výhonů opomenete, rostlina se bude zbytečně vysilovat tvorbou zelených částí a vykvete později méně početnými a nekvalitními květy. Bohatému kvetení pomůžete i pravidelným odstraňováním odkvetlých květů. Vývoj plodů tak nebude zabraňovat nasazování nových květů. Bohaté kvetení a vyrovnaný růst podpoříte i kvalitním hnojivem. Jiřinu přihnojujte každý týden až do poloviny srpna hnojivy určenými pro zahradní květiny.

Zazimování jiřin

Pro další úspěšné pěstování jiřin je zásadní i jejich správné zazimování. Pokud jste se o rostliny dobře starali, nemusíte se bát, že si je v příštím roce neužijete v plné kráse. Jestliže jste však jiřiny málo zásobili živinami, budou slabé a na jaře vzklíčí později. Hlízy je také třeba ze země vyrýt ve vhodný čas. Učiňte tak ve chvíli, kdy došlo k popálení květů a listů jiřin prvními podzimními nočními mrazíky. Popálené stonky seřízněte na 5-10 cm a hlízy vyryjte ideálně v době, kdy je půda suchá, abyste je dobře očistili od zbytků zeminy. Vzhledem k tomu, že jsou hlízy jiřin velice křehké a snadno se lámou, zacházejte s nimi nanejvýš opatrně. Poté je uložte na suché a vzdušné místo, ve kterém teplota neklesá pod 0°C. Hlízy ukládejte do vzdušných bedýnek, a to nikoliv ve vrstvách na sobě, ale volně. Směřováním stonků hlíz dolů omezíte možnost srážení vlhkosti na povrchu hlíz i v dutých stoncích, čímž zabráníte následnému šíření hnilob a plísní. V době přezimování je třeba hlízy pravidelně kontrolovat. Pokud začnou některé jejich části hnít, odřízněte je a řezy zasypte práškem z dřevěného uhlí.

Jakmile jiřiny úspěšně přezimujete a znovu vysadíte, můžete se těšit na další bohatou úrodu různobarevných květin. Neobyčejná krása jiřin vás potěší v zahradě, ve váze, ale třeba i na talíři. Pestré okvětní lístky můžete smíchat se salátem nebo si můžete udělat bylinkový tvaroh.