O realizaci
Sto let starý dům v Praze na Letné od architekta Bohumila Hypšmana. Velký byt se záplavou světla z arkýře do ulice. Krásné historické detaily zanikající vedle hrubých úprav ze šedesátých a sedmdesátých let. Majitelé s citem pro krásu a obdivem ke starým krásným věcem, a hlavně s odhodláním investovat do svého nového domova kromě financí i desítky hodin dřiny.
Cílem rekonstrukce bylo vytvořit moderní interiér s kouzlem starých časů. Toho bylo dosaženo pečlivým restaurováním všech historických prvků, jako jsou dveře, kliky nebo štuky na stropě, a volbou takových nových prvků (knihovna, kuchyně), které svou střídmostí dají vyniknout tomu starému a osobitému, co v bytě bylo, nebo co majitelé s láskou sehnali ve starožitnictvích nebo zachránili u kontejnerů.
Prostorná hala dostala novou cementovou dlažbu, která na první pohled evokuje atmosféru domů z přelomu 19. a 20.století, a je doplněna nádherným starožitným zrcadlem. Koupelna a záchod jsou zařízeny nově, jejich ozdobou je stejná dlažba jako v hale. Nad sníženým stropem těchto místností byl vytvořen úložný prostor přístupný z haly.
Kuchyň s jídelnou a obývací pokoj – původně dva „parádní pokoje“ obrácené do ulice, jeden z nich s arkýřem – na první pohled zaujmou nádhernými štukovými stropy. Majitelům patří obrovský obdiv za buldočí umíněnost, se kterou trávili desítky hodin v tureckém sedu na skříni a mokrou houbičkou čistili ozdoby schované pod nánosy pozdějších maleb.
Nová kuchyňská linka je jednoduchá, bílá, s převahou horizontálních linií. Spolu se světlounce šedým odstínem výmalby tvoří decentní pozadí pro dominantu místnosti – původní strop. To, co se původně zdálo jako fatální nedostatek – doslouživší elektrické vedení k vývodu pro lustr ve středu místnosti, které ale kvůli zachování štuků nebylo možné ho vyměnit – dalo vzniknout originálnímu řešení, osvětlení stropu zespoda ve čtyřech rozích místnosti. Přes den krásné štuky se tak večer stávají přímo magickými.
Průchod mezi jídelnou a obývacím pokojem je rozšířen, zárubně otvoru jsou vyrobené přesně podle původních. Knihovna je navržená na míru přes celou průchozí stěnu místnosti a stejně jako kuchyně se snaží nepoutat na sebe pozornost, která v této místnosti patří křeslu H-269 od Jindřicha Halabaly, repasovanému Retronautem, a obrazu od Lucie Skřivánkové. Atmosféru pokoje večer dotváří osvětlení hřbetů knih z římsiček knihovny.
Obrázky
