Útulný bratislavský mezonet

Když má člověk úžasnou rodinu a přátele, na které se může spolehnout, jde práce hezky od ruky. Stejně tomu bylo i při zařizování tohoto bratislavského bytu, který patří mladému produkčnímu, Martinovi. Ten byl při zařizování svého domova opravdu pečlivý a nic nenechal náhodě. O tom se nyní můžete přesvědčit s námi.

Martin a jeho mezonet

Byt, na který se právě díváte, je součástí nového bytového komplexu v Bratislavě. Najdeme zde jak menší dvoupokojové byty, tak i čtyřpokojové mezonety, z nichž jeden patří právě Martinovi. Ten byt koupil ještě ve stadiu hrubé stavby. Nebyly zde žádné podlahy, stěny byly strohé, žádná světla, ale ani dveře. Avšak díky pomoci od rodiny a přátel byl byt připraven ke stěhování během necelého čtvrt roku.

Prostor pro hosty i majitele                     

Vzhledem k tomu, že nejde o obyčejný byt, ale o mezonetový, skládá se ze dvou pater. V dolním patře se nachází otevřený obývací pokoj s kuchyní, jídelnou a navazujícím balkonem. Dále také pokoj pro hosty s toaletou (WC s pisoárem), kde je za zástěnou umístěno i technické zázemí, kotel a pračka. Horní podlaží slouží zejména majiteli, který zde má svoji ložnici s prostornou terasou, šatnu, pracovnu s balkonem a vlastní koupelnou.

Vše se dělalo od základů

Ještě před samotným zařizováním bylo třeba udělat spoustu dalších úkonů. Jako první šlo o předělávky elektřiny tak, aby vyhovovaly uspořádání bytu. To samé platilo o posuvu hydroinstalace.  Podlahu tvoří biokompozit (kombinace dřeva s plastem), který je voděodolný – proto byl využit i v koupelně. Většina nábytku v bytě je zhotovena na míru. Od skříní, přes stoly až po kuchyňskou linku. Díky tomu spolu vše krásně ladí.

Originalita a praktičnost na prvním místě

Za dominantu bytu lze považovat dva velké obrazy o rozměrech 2x2 metry. Majitel je na ně patřičně pyšný. Obrazy jsou umístěny nad schodištěm. A co je na nich tak zvláštního? Na malíře obrazu byl vyhlášen dokonce konkurz. Výsledkem jsou obrazy od talentované malířky, která do sebe snoubila dokonce pět výtvarných technik. Mezi další originality patří zábradlí u schodiště. Na jeho výrobě se podílel majitelův otec s dědečkem. Nutno dodat, že se jim opravdu povedlo. Zábradlí bylo vytvořeno tak, aby prostor neuzavíralo a zůstal i nadále otevřený.

Posledním velmi výrazným prvkem jsou cihlové obklady na stěnách. Ty najdeme ve všech místnostech, které byt má. I zde se majitel nespokojil s pouhou replikou. Na obklad byly použity odřezky skutečných cihel, které bylo třeba do bytu nanosit (měly více než dvě tuny), opláchnout a okartáčovat. Dále byly nalepeny na stěny a zaspárovány. V ložnici byly ještě namalovány na bílo. Šlo o něco, co zabralo spoustu času, avšak výsledek stojí za to.

Celý byt působí opravdu příjemným dojmem. Je velmi útulný a na pocit hřejivý. Všechny prvky, dekorace, ale i nábytek k sobě dokonale ladí a fungují jako jeden celek. Nechybí zde ani praktické a funkční věci, jako je například botník nad schodištěm, svítidla s regulací intenzity záření (všechna zabarvena do příjemně hřejivé žluté barvy, žádná bílá světla), ale ani magnetická nástěnka skrývající nevzhlednou rozvodovou skříňku.