Totální rekonstrukce garsonky

V novém díle pořadu „Jak se staví sen“ dojde na kompletní rekonstrukci malé garsonky. Původní stav zdiva si vyžádal dokonce větší stavební úpravy, než se původně předpokládalo, protože při úpravách koupelny se zdivo doslova začalo rozpadat.

Paní Ivana pracovala celý život ve zdravotnictví a pomáhala lidem. Nyní je v důchodu a sama by teď potřebovala pomoc. Ne však pro sebe, ale pro svého dospělého syna Jiřího. Ten utrpěl úraz hlavy a jeho život už nikdy nebude stejný jako předtím. Bez matčiny pomoci by svůj život jen těžko zvládal. Příběh invalidního důchodce Jiřího je vlastně příběhem obyčejného chlapa, který v životě neměl moc štěstí. Udělal spoustu chyb, za které ale zaplatil. Nyní žije sám, je nemocný a nešťastný a jeho byt je pro něj „celou“. Jak mu pomůžeme v jeho snu za lepším životem? Začneme z gruntu novým bydlením.

Premiéru dalšího dílu nové série „Jak se staví sen – extra“ uvidíte v pondělí
12. března ve 21.30 na Primě.

Designéři k další náročné proměně dodávají

Proměna byla živelná, nebojácná, moderní, ale i citlivá a intuitivní. Byla to proměna pro chlapa, který to nemá v životě snadné, ale ve kterém je stále ukryt ten malý chlapec, který trochu zlobí, ale umí se i radovat, poděkovat a být vděčný. První dojem byl, že nás tady čeká totálka, a to je vždycky pořádný kus práce. Nápad přišel záhy, a to propojit obě místnosti, zvětšit kuchyň a otočit vstup do koupelny z chodby. Komplet novou koupelnu, kde z té původní nezůstane kámen na kameni, a jako třešnička na dortu pak zařídit obývák na den i noc. Jako u každé rekonstrukce jsme bojovali z nerovnými stěnami, křivými podlahami, starou elektroinstalací atd.

Koupelna byla oříšek

Hlavní problém nás ale čekal v momentě, když jsme začali bourat koupelnu. Stěny oddělující koupelnu od kuchyně a chodby nebyly z cihel, ale z vodorovných panelů spojených nekvalitní maltou. Do takovéto konstrukce prakticky nelze vysekat nový otvor, aniž by někde něco neprasklo, nepovolilo tam, kde nechcete. Všecko se nám drolilo pod rukama a nakonec jsme se rozhodli pro kompletní demolici jádra a výstavbu nových obvodových stěn, což nás velmi zdrželo. Do obývacího pokoje jsme navrhli kamna na dřevo a bylo třeba prověřit, zda je stávající komín vhodný pro jejich zapojení a provoz. Naštěstí nám velmi pomohl místní kominický mistr, který komín prohlédl a doporučil způsob odkouření. V chodbě jsme zase museli z technických důvodů zachovat dveře pro vstup na půdu, která nepatří k bytu, což nás limitovalo v jejím využití.

Největší výzvou však bylo z minima udělat maximum!

Příslovečně ten byt „nafouknout“, zvětšit co nejvíce kuchyni, přidat místo ke stolování, nově zařídit koupelnu, dostat do bytu pračku, velkou rozkládací sedačku pro každodenní spaní, knihovnu a přidat i něco navíc, aby to bylo estetické i praktické.

Proměna je moderní, odvážná, nekonvenční. Je pro chlápka, co umí být sám s knížkou, byt má jako útočiště, svoje hnízdo, ale je to také místo, kde může přijímat návštěvy, něčím se pochlubit, trochu to rozjet. Odstíny šedé a hnědé na nábytku a podlaze jsme nakombinovali s velkými plochami stěn obložené překližkou, která má krásnou kresbu. Designéři Kamila Douděrová a František Kobližka