Sucho a záplavy

V posledních letech jsme svědky sužujících období sucha střídaných s bleskovými povodněmi. Klimatologové hovoří o globálním oteplování, jenže my zažíváme extrémní zimy. Jak tyto jevy souvisejí?

Proberme si sucho. Faktem je, že v našich zeměpisních šířkách je podobný úhrn srážek jako doposud. Jen zanedbatelne klesá množství srážek za rok. Jak tedy sucho vzniká? Podívejme se, jak hospodaříme s vodou. Posíláme ji stále většími koryty prič. Zrušili jsme většinu zádržných systémú, kreté naši předkové a příroda budovali. Už nemáme nivy, Morava už se nemá kam vylévat, jarky před domama jsou vyrovnány, likvidujem si lesy (náchylným monokulturním pěstováním) bez rozmyslu. Voda která spadne na pozemek už sice musí zústat na pozemku, avšak dlouho jsme vše sváděli do kanalizace. Když životodárnou vodu nezadržíme v krajině, kam odteče? Kdo a jak nám naplní studny a podzemní zásoby vody? Je pravda, že studnama si odčerpáváme vodu? O tom popíšu v jiným článku. Že sucho neprospívá rostlinám je známo. Sucho však neprospívá ani nám a to jak po stránce vysokých teplot, tak po stránce suchých sliznic a náchylnosti k chorobám i v létě, nebo třeba vyšší prašností v městech (často nad limity udávané WHO). 

Bleskové podovně

Bleskové podovně jsou přímým dúsledkem toho stejného konání jako sucho. Znemožnili jsme krajině zadržet vodu a pozdeji se odpařit. Vědeli jste, že až 160m z každého kilometru šířky krajiny zabírá cesta nebo parkovisko (převážne odkanalizováno)? To je 16% krajiny. Když chceme ješte chodiť do přírody, měli by jsme rušit zbytečné cesty a parkovište proměňovat v parky. Když nezadržíme vodu před městem, udělá škodu v městě. Dúsledky vidíme téměř denně v správách z domova. Díky velikému teplu dochází k velkému odparu v prúběhu krátké doby (na moři). Po obloze se pak přesouvají mraky plné vody ve formě srážek spadnou na místa, kde krajina není schopna zadržet vodu. Kromě povodní je doprovodním jevem stále silnejší vítr, který se blíží rychlosti tornáda. 

Extrémní zimy

Voda je akumulátorem tepla. Vyrovnává teploty na zemi. Když je voda vyháněná prič z krajiny, nemá co držet v zimě snesitelnou teplotu. Nestačí na to ani plocha jezer a vodních nádrží (vodní plochy zabírají asi 2% plochy České republiky). Všimněte si, jak dlouho vydrží moře teplé. Když přijdete v září k moři na jih Evropy, moře bude teplé, vzduch už chladný. Při západním pobřeží Austrálie (Perth) má teplota vody v zimě a v léte rozdíl pouhých 5°C. Vzduch má rozdíl více než 30°C počas roka. 

Co múžem udělat? 

• Zadržujme vodu. Voda je život.
• Dělejme na pozemcích jarky jako měli naši dědové a pradědové.
• Na parkoviskách vyžadujme tvorbu vodo-zádržných zahrad. Dělejme veřejnou zeleň v jamách, ne na kopcích. 
• Sportoviska, amfiteátre a společenské prostory v exteriéru dělejme v prohlubinách. V Holandsku dělají sportoviska v prohloubeninách už léta. 
• Saďme stromy. Velký dospělý strom dokáže za den ochladiť prostředí o 280kWh a odpaří při tom asi 400L vody. 
• Zvolme si intenzivní zelené střechy nebo zelené fasády na domech (bytových ale i rodinných). Je to klimatizace, která funguje bez elektřiny.
• Podle přepočtú by stačilo, když by 50% střech mělo intenzivní zeleň a v městech by kanalizace stíhala brát vodu při všech bouřkách. Stačilo by 15% plochy města na zadržování vody a na stromy a zbavili by jsme se extrémních horkých dní. Nemuseli by jsme dělat fontány, které pořád čerpají vodu elektřinou. 
• Nedávno Michal Kravčík pronesl na konferenci, že bychom měli vrátit malý vodní cyklus do měst a obcí. Je to naše volba, co budeme svými nákupy podporovat. Zda intenzivní zelené střechy, zadržování vody, nebo dláždené plochy (jakého developera budeme podporovat nákupem bytu, či návštevou obchodního centra). 
• Orba na polích by měla být hluboká (aspoň jednou v roce) a po vrstevnicích. Farmář tak získá vláhu a jistotu, že mu semena nevyplaví déšť. 

Máme to ve svých rukou. Buďme zodpovědni k sobě a ke své krajině.