Rýmovník a angínovník – domácí lékárna v květináčích

Zima s sebou přináší nejen kouzelné období očekávání nejkrásnějších svátků v roce, ale bohužel i mrazivé počasí škádlící náš imunitní systém. Proto abyste si letos Vánoce užili spolu se svými blízkými, a nikoliv v posteli s horečkou, je třeba opatřit si malou domácí lékárnu, ve které nesmí chybět takové zázračné rostliny jako rýmovník a angínovník.

Kouzlo rýmovníku

Rýmovník je tu pro všechny, kteří se s nadcházejícím sychravým počasím necítí být ve své kůži a cítí, že nachlazení nad nimi pomalu získává vládu. Nechtějí se vydat cestou antibiotických sprejů a kapek do nosu, ale touží po ryze přírodních léčivých produktech. Pro všechny tyhle pacienty je tu rýmovník, označovaný také jako španělský tymián, kubánské oregano, molice nebo moud. Rýmovníků přitom existuje na 350 druhů. Pro účely domácí lékárny se ale nejčastěji pěstuje rýmovník citronový a purpurový. Jejich kouzlo spočívá ve výrazné vůni lístků, která připomíná aroma eukalyptu, meduňky, kafru a máty. A která dokáže účinně protáhnout dýchací cesty a zmírnit bolesti hlavy při nachlazení. Stačí silně aromatické lístky promnout mezi prsty a jejich vůni inhalovat.

Z lístků rýmovníku se dá připravit také lahodný léčivý čaj, který zklidní sliznice a čistí průdušky. Čaj z rýmovníku navíc pomáhá při poruchách trávení, ale i proti kolikám a střevním parazitům. Tahle rostlina je nejen v bytě důležitá také z důvodu, že její silné aroma účinně odpuzuje komáry, mouchy a další dotěrný hmyz.

Pěstování rýmovníku

Rýmovník je jednou z mála rostlin, kterým nevadí přetopený panelový byt. V teple si libuje a suchý vzduch mu nedělá problémy. Nesnáší však průvan a také přemokřenou zeminu. Postačí mu jen mírná a občasná zálivka. Ani s hnojivem si nemusíte moc lámat hlavu, rýmovník se obejde i bez něj. Pokud se mu však chcete odměnit za jeho zázračné schopnosti, dopřejte mu biologické hnojivo určené pro bylinky.

Zázračný angínovník

Druhou rostlinou, která by neměla chybět ve vaší domácí bylinné lékárničce, je příhodně nazvaný angínovník čínský neboli leopardí lilie. Tato zázračná pokojová rostlina prokvétá nádhernými žíhanými květy, jež doplňují mečovité listy s léčivými účinky. Listy angínovníku se přitom doporučuje žvýkat právě při angíně nebo chřipce. Látky v nich obsažené totiž dokážou zmírnit bolest v krku, rozpustit hleny a zhojit hlasivky. Se žvýkáním listů angínovníku by se to však nemělo přehánět. Listy navíc obsahují i alkaloidy, které mohou vyvolat alergickou reakci a ve vyšších dávkách jsou mírně toxické. Neměli bychom tedy užívat více než 3 cm listu za den, přičemž ho žvýkáme po malých dávkách nejvýše šestkrát denně, ne déle než minutu - a zbytek vyplivneme. Proto aby mohl angínovník působit, po žvýkání nejíme ani nepijeme. Lehké a dočasné pálení je daní za účinnost této bylinky.

Z angínovníku se připravuje především nálev ze lžičky podrcených lístků na jeden šálek vody. Ten pak používáme jako kloktadlo několikrát denně. Pro zvýšení účinnosti můžeme nálev i osolit, neboť samotná slaná voda je při zánětech dýchacích cest velmi prospěšná.

Pěstování angínovníku

Angínovník rád zimuje při nižších teplotách a omezené zálivce, ale snese i celoroční pobyt v teple. Za mírných zim zvládne přežít bez úhony i v záhoně.  Tato bylinka potřebuje dostatečný přísun světla, přímé slunce jí nevadí. Pokud angínovník pěstujeme v zimě v teple, je ideální postavit ho těsně k oknu bez záclony. Tuto situaci lze vyřešit i zářivkami s denním světlem, které umožní rostlinám asimilovat. Navíc mají malou spotřebu a jejich světlo je příjemné i nám samotným.

Zeminu v květináči udržujeme mírně vlhkou, ale nikoliv mokrou. Nejlepší je v tomto případě propustný substrát s drenáží na dně nádoby, který můžeme zalévat hojně a bez starosti. U angínovníku pěstovaného výhradně pro konzumaci se nejlépe hodí substrát pro bylinky nebo pěstování zeleniny, ideálně v biokvalitě.