Rekonstrukce a dostavba větrného mlýna ve Zbyslavicích

Větrný mlýn ve Zbyslavicích v Moravskoslezském kraji do krajiny nevyhlíží sám. Společnost mu nově dělají dva excentrické objekty určené k trvalému bydlení. Připomínají tak staré časy, kdy byly větrné mlýny doprovázeny stavbami poskytujícími obydlí mlynáři a jeho pomocníkům.

Větrný mlýn holandského typu stojí v nadmořské výšce 343 m jihovýchodně od obce Zbyslavice. Postaven byl v roce 1869 na místě bývalého dřevěného mlýna, a to Johannem Beierem a Carlem Ulrichem. Právě Ulrichova rodina vlastnila nový kamenný mlýn až do roku 1937. Pak přišla druhá světová válka a z mlýna se stalo německé kulometné hnízdo, odkud ostřelovali Ostravu. Po válce byl mlýn znárodněn a roku 1950 se se štěstím vyhnul demolici, kterou schválila dokonce i památková péče. Mlýn však nadále chátral až do roku 1971, kdy jej zakoupil nový majitel, a začalo se blýskat na lepší časy. Byla dostavěna střecha, vnitřek se upravil na bydlení a okolo mlýna vznikly přístavby. Nový majitel také udělal do střechy mlýna vikýř, instaloval val i perutě. Jednu z nich však později zlomil vítr, a tak raději došlo k sundání i zbytku větrného kola. Mlýn tak znovu začal svému okolí dělat radost a v roce 2001 se dokonce stal součástí znaku obce Zbyslavice.

Nejnovější rekonstrukce větrného mlýna

O několik let později byl nicméně celý objekt opět na prodej. Jeho současný majitel se rozhodl zbourat jeho novodobou, ale již nefunkční přístavbu, na jejímž místě pak vznikla nová, a to včetně potřebných sítí a ploch. Z původní přístavby však zůstal zachován sklep. Citlivou rekonstrukcí prošel také samotný větrný mlýn, který nadále zůstal dominantou obce odkazující na svou pozoruhodnou minulost. Původní stavba však musela být staticky a stavebně sanována. Došlo k výměně poškozených prvků stropu a krovů, ale také schodiště. V zachovaném tlustostěnném válci totiž měly postupně vzniknout nové obytné místnosti. O celkovou proměnu se přitom postarali David Kotek, Lenka Měchurová a Pavel Nitra z ostravské architektonické kanceláře PROJEKTSTUDIO EUCZ.

Rodinný dům u větrného mlýna

Rozhodnutí investora připojit k větrnému mlýnu novou obytnou stavbu vzešlo mimo jiné ze zmizelé historické stopy, kdy těsně u mlýna stávala budova, v níž jeho majitelé bydleli. Velkou roli při tomto rozhodování však jistě sehrála i zdejší okouzlující příroda. V těsné blízkosti větrného mlýna tak vyrostla moderní a půdorysem netradiční přízemní hvězdicová podoba obytného domu se sedlovými střechami. Ta však svou velikostí neohrožuje dominantní vzhled válcové hmoty kamenného mlýna. A navíc provedením v dřevěném štípaném šindeli odkazuje na dřevo jakožto základ již zmizelých staveb. Nové bydlení vzniklo s respektem k osamocené poloze větrného mlýna a působí jako samostatný ostrovní systém. Tomu nechybí soukromé prostory vzniklé mezi výběžky přístavby ani forma zčásti krytá před větrným místem a pohledy zvenčí.

Konstrukce přístavby

Nová přístavba byla koncipována jako zděná přízemní stavba na monolitických základech a patkách s použitím tvárnic ztraceného bednění. Došlo k sanování a zastropení stávajícího suterénu. Nosné konstrukce vznikly jako kombinace zděného keramického zdiva se železobetonovými věnci s částečnou nosnou ocelovou rámovou konstrukcí, kterou doplňují dřevěné fošnové stropy spřažené s konstrukcí jednoduchého sedlového krovu. Střechy jsou jednoplášťové.

Soběstačný rodinný dům

Obvodové konstrukce i podlahu doplňují tepelné izolace na bázi EPS – PUR a minerální vaty, včetně potřebných hydroizolačních vrstev. Fasáda objektu je koncipována jako provětrávaná konstrukce se štípaným modřínovým šindelem. Sedlové střechy rodinného domu jsou řešeny jako vícevrstvé provětrávané skladby rovněž se šindelovou krytinou. Výplně fasádních otvorů tvoří dřevohliníková okna a dveře s tepelně izolačním sklem. Některým z fasádních prvků se dostalo lemování antracitovými plechy. V interiéru se uplatnila kombinace obkladových desek z překližky spolu s betonovými hlazenými podlahami s vytápěním. Netradičně působí pouze sociální a mokré provozy se stěrkovými vrstvami. Velkou výhodou objektu je, že disponuje vlastní novodobou vrtanou studnou, ale i původní zachovanou kamennou studnou. Dalším pozitivem je síť dešťové kanalizace s retenční nádrží a vsakem dešťových vod. Do dvoustupňové kořenové čističky se přes septik svádí splašková kanalizace. Rodinný dům se vytápí elektricky s vlastní fotovoltaickou elektrárnou s doplňkovými solárními panely určenými k ohřívání vody.

V těsné blízkosti větrného mlýna ve Zbyslavicích tak vznikl zajímavý rodinný dům, který plně vyhovuje požadavkům života v moderní době, přesto však nadále a bok po boku majestátního větrného mlýna odkazuje na časy dávno minulé. Zaslouženě tak získal Zvláštní cenu poroty v soutěži Stavba roku 2019.