Posviťme si na osvětlení v kuchyni

Vzhledem k tomu, že v kuchyni strávíme přípravou pokrmů více než 2 roky života, vezmeme-li v potaz, že průměrná doba věnovaná vaření zabere ženám zhruba 7,5 hodin týdně (a mužům přibližně 5 hodin), přičemž se stále nemůžeme rovnat kuchařsky aktivnějším zemím, jako jsou Ukrajina a Indie, kde lidé tráví přípravou pokrmů něco přes 13 hodin týdně, vyplývá nám z toho jednoduchý fakt, že bychom se v kuchyni měli cítit nejen příjemně, ale že bychom měli mít na vaření také ideální světelné podmínky. Pojďme si tedy na to správné osvětlení posvítit.

Jaké světlo zvolit a kam? Kuchyně – dvě zóny

Když už máte perfektně zařízenou kuchyni a zásobami naditou ledničku, můžete si možná jako Jáchym Topol zpívat „udržuju svou ledničku plnou, se sousedy nekomunikuju“, anebo se můžete vrhnout do výběru vhodného a zejména vyhovujícího osvětlení. Pro lepší přehlednost si můžeme kuchyni rozdělit na dvě základní zóny, kdy první zónu představuje kuchyňská linka, která tvoří pracovní prostor, a do druhé zóny spadá místo, kde budete připravené jídlo konzumovat, tedy jídelní stůl, pokud se nachází v kuchyni.

První zóna – pracovní – kuchyňská linka

V zóně kuchyňské linky je třeba zvolit světlo silnější, které vám umožní mít na pracovní ploše o všem dokonalý přehled. Z toho důvodu se nad kuchyňskou linku nejčastěji umisťuje LED osvětlení, konkrétně bodová svítidla nebo LED pásky upevněné pod horními skříňkami, které nám přímo svítí na pracovní plochu a nedělají zbytečné stíny. Sem se hodí především studené bílé světelné zdroje, které připomínají denní světlo. Výhodou tohoto typu osvětlení je poměrně vysoký výkon a nízká spotřeba. V případě bodových svítidel umístěných nad vysoké kuchyňské skřínky dosáhneme zajímavého světelného efektu, kdy se od nich bude odrážet světlo a místnost bude působit celkově světlejším dojmem. Důležité je myslet i na povrch kuchyňského nábytku, protože při větším nasvícení je lépe mít matný nábytek, na kterém světlo netvoří odlesky, podobné je to i s pracovní deskou. Co se týče digestoří, ty jsou většinou vybaveny vlastními svítidly, která jsou uzpůsobena k umístění nad varnou deskou, kde se dá očekávat větší tepelná zátěž a působení páry. 

Druhá zóna – odpočinková – jídelní stůl

Do zóny jídelního stolu se jako nejvhodnější jeví závěsná svítidla s mléčně bílým sklem nebo opálovým krytem v teplém tónu, který poskytuje příjemně rozptýlené světlo. Další možností může být nepřímé osvětlení způsobené odrazem světla o strop, k čemuž dobře poslouží fabion (oblý přechod mezi svislou stěnou a stropem), do kterého lze schovat světelné zdroje (nejčastěji lineární zářivky). Tento typ osvětlení se hodí zejména v místnostech s vysokými stropy nebo tam, kde není možné umístit vývody na strop. Tímto způsobem můžete dosáhnout optického zvětšení prostoru, zároveň ale toto nasvícení ukáže i stropní stavební neduhy. U jídelního stolu už není třeba vybírat tak výkonné osvětlení jako v případě kuchyňské linky, jde o to vytvořit příjemnou atmosféru u stolu, při které sice dobře uvidíte na to, co jíte, ale zároveň vás nebude oslňovat přílišná záře. K tomu účelu dobře slouží světla s matnými stínidly. Protože se u jídelního stolu většinou schází celá rodina, je dobré, aby oku lahodilo nejen to, co je na talíři, ale i to, co se nachází nad hlavou. Proto u stropních svítidel můžeme dát více na estetično a design konkrétního kusu. V současnosti se dává u většího jídelního stolu přednost tzv. skupinovým svítidlům, kdy se vedle sebe zavěší vícero lustrů, které nemusí být nutně totožné, ale naopak se mohou kombinovat různé typy světel tak, aby k sobě ladila.

Co se „rozšoupnout“ a posvítit si i na šuplíky?

Pokud chcete svou kuchyni vyladit do detailu, můžete se zaměřit i na osvětlení šuplíků. K tomu vám pomůžou LED pásky, které se do šuplíků jednoduše umístí a už pro vás nebude problém cokoliv najít ani v nočních hodinách. Podobně můžete vybavit i kuchyňské skříňky. Když si chcete kuchyni vyladit a trochu si pohrát, můžete využít tzv. akcentové osvětlení, při němž jsou nasvětleny police či prosklená dvířka skříněk zapuštěnými bodovkami nebo právě LED páskami. Toto nasvícení však plní spíše funkci estetickou než praktickou.

Osvětlení základních pojmů aneb jak si nepoplést luxy a lumeny

Vzhledem k tomu, že většině lidí pojmy o jednotkách osvětlení často splývají, není od věci si je na závěr trochu osvětlit či osvěžit.

Svítivost – se označuje písmenem I a její jednotka je kandela (cd). 1 kandela odpovídá svítivosti jedné svíčky. Žárovka o příkonu 100 W má svítivost přibližně 200 cd. Oproti tomu LED žárovka se stejnou svítivostí má příkon zhruba 8x menší.

Světelný tok - se označuje písmenem Φ a jednotkou je lumen (lm). Značí světelnou energii, kterou zdroj vyzáří za 1 sekundu, jedná se o formu výkonu. Oproti předchozí jednotce svítivosti, se kterou při nákupu žárovek příliš nepřijdeme do styku, s touto jednotkou se zpravidla setkáme na obalech žárovek a je tedy dobré o ní mít jakési povědomí. Velikost této jednotky udává, jak bude daný světelný zdroj svítit. Wolframové žárovky měly světelný tok zhruba 13,5 lm/W. LED žárovky mají světelný tok nejčastěji 80 lm/W.

Intenzita osvětlení – se značí písmenem E a jednotkou je lux (lx). Jedná se v podstatě o část světelného toku dopadajícího na plochu o nějakém obsahu. Lidé často zaměňují lux a lumen, obě jednotky jsou však zcela odlišné. Intenzita osvětlení 1 lux je vyvolána světelným tokem 1 lumen rovnoměrně rozprostřeného na ploše 1 metr čtvereční. Typický světelný tok u 100W žárovky je přibližně 1500 lm, oproti tomu u svíčky je to kolem 13 lm.

Barva světla = teplota chromatičnosti, jednotkou je Kelvin.

Adekvátní osvětlení kuchyně by se mělo pohybovat kolem intenzity osvětlení vyšší než 300 lx. Pro představu na našem pracovním stole měla být intenzita osvětlení alespoň 500 lx. Plánujete-li svítit v kuchyni trvale, vyplatí se pořídit si zářivky. Jsou sice dražší, zato ekonomičtější – spotřeba energie je třetinová. Klasické žárovky mají životnost 1 000 hodin, kompaktní i lineární zářivky zhruba 8 000 až 15 000 hodin. Na výběr je z několika barev světla, přičemž platí, že čím je světlo bělejší, tím je barva studenější, a čím je žlutší, tím je barva teplejší. Pokud si nevíte rady, nebojte se nechat si vše vysvětlit u odborníka.