Mezonet v bratislavské Dúbravke

Bydlení na sídlišti jak ho neznáme. Velkorysé, otevřené, s rozsáhlou terasou. Architekti stáli před nelehkým úkolem přestavby velkého mezonetového bytu. Interiér, který vznikal pro mladou rodinu s třemi dětmi, zabírá dvě nejvyšší podlaží domu v Dúbravke.

Hlavní předností původního prostoru v patnáctileté bytovce byla velkorysá obytná plocha a střešní terasa s výměrou 120 m2. Přestože se táhne podél celého ustoupení podlaží, byla původně přístupná pouze ze dvou pokojů. Investor požadoval radikální rekonstrukci bytu, čemuž odpovídá i rozpočet. Na finálním výsledku je cítit množství času, které rekonstrukci věnovali architekti i majitel.

Změna dispozice

Nejvýraznější změnou dispozice je vložení nové "platformy" na patro bytu. Toto řešení umožňuje přímý přístup na terasu, čímž odstraňuje největší nedostatek původního bytu. Na otevřené galerii našla své místo knihovna s policemi vytaženými až po strop. "Čitatel" má z tohoto místa přehled o dění v celém bytě. Po rekonstrukci se denní část bytu proměnila na velký otevřený prostor, který spojuje kuchyň, jídelna a obývací pokoj. Otevřenost umocňuje světlá výška přes dvě podlaží.

Důležitá je kvalita materiálů

Návrh se nese v duchu zdravého konzervatismu, s důrazem na kvalitu použitých materiálů. Interiér sjednotila světlá barva stěn, dveří a vestavěného nábytku. Na neutrálním podkladu vynikne jemná textura přírodního linolea a kresba smrkového dřeva použitá na vertikálních lamelách zasklených stěn, nábytku i schodišti. Černé ocelové prvky doplňují materiálovou kompozici.

Smrkové zábradlí

Svislé smrkové latě použity jako dekor, zábradlí nebo obklad, umocňují výšku mezonetu a vertikalitu kompozice. Blok kuchyňské linky je, stejně jako další úložné prostory, navržený na míru s bezúchytkové zásuvkami a dvířky na magnet. Cílem bylo dosažení monochromatického plochy členěné pouze linkami spár.