Kousek přírody na střeše

Zahrady na střechách nejsou trendem poslední doby. Už v 6. století se střešní zahrady využívaly hlavně k izolaci domů. Dnes si je budujeme především kvůli estetickému zážitku a architekti díky nim přinášejí více zeleně do měst.

Střešní zahrady můžete vybudovat na domech, garážích nebo pergolách. Nejlepší sklon střechy je pro zahradu 2° až 20°, u střech se sklonem do 45° se musí vybudovat speciální zábrany proti sesuvu půdy. U větších sklonů  se budování zahrad příliš nedoporučuje.

Izolace a zdraví

Zeleň na střechách domů má silné izolační vlastnosti. Zabraňuje především úniku tepla z budovy. Dnes se nejčastěji využívají  při výstavbách pasivních a nízkoenergetických domů. Navíc má i pozitivní účinky na naše zdraví. Vypařováním dešťové vody ze zeminy, dochází ke zvlhčení vzduchu, který prospívá dýchacím cestám. Vybudování takové zahrady není vůbec jednoduché a je potřeba zachovat přesný technologický postup. Důležitá je nostnost střechy a celková statika domu. To je veliká nevýhoda zejména u starších domů, které jsou mnohdy pro další úpravy střech nevhodné.

Estetika ale i relax

Střešní zahrady dělíme na extenzivní - pohledové a intenzivní - pobytové. Pohledové zahrady se budují hlavně na šikmích střechách a na na střechách s malou nosností. Na takové střeše je substrát vysoký mezi  5 až 20 centimetry, pěstují se tady nízké suchumilné rostliny. Extenzivní zahrady se v poslední době staly hodně využívané pro bylinkové zahrádky. Intenzivní - pobytové zahrady lze vybudovat na střeše s vysokou nosností a malým sklonem. Substrát se zde sype kolem 30 cm, pokud ovšem na zahradě počítáte i se stromy, substrát musí být hluboký minimálně 60 cm. Na intenzivní střeše můžete pěstovat rostliny, keře i stromy a počítá se i s místem pro relax. Rostliny si můžete vybudovat i na fasádě domu. Takovým zahradám se říká vertikální a mají také dobré izolační vlastnosti. Nejlépe se pro výsatbu hodí nizké suchomilky nebo popínavé keře.