Když se "stodola" inspiruje katalogovými domy

V současnosti se stále častěji můžeme setkávat s výstavbou novostaveb na okrajích měst, kde je klid od ruchu města, současně to do něj však není daleko. Stejně tomu bylo i na okraji holandské obce Werkhoven, kde stojí nová obytná zóna s typickými katalogovými domy, které jsou od sebe téměř k nerozeznání. Pozemek si tu koupili také mladí manželé, kteří po tuctovém domě zrovna netoužili.

Část domu otevřená po střechu

Zastavěné pozemky měly pravoúhlý tvar, ale pozemek, který si koupili manželé, měl tvar trojúhelníku. Postavené katalogové domy mají ostrou sedlovou střechu, proto i zde architekti začali touto nezbytností. Zevnitř je část interiéru otevřena až po střechu - zde se nachází denní zóna, přičemž část tvoří uzavřený prostor - a nachází se v ní ložnice a koupelny.

Dům uprostřed zahrady

Architekti nemohli převzít rozdělení pozemku podle těch okolních - na předzahrádku a zadní dvůr. Okolní domy byly postaveny v přední části pozemku. Nedovoloval jim to totiž trojúhelníkový tvar jejich pozemku. Stavbu proto položili šikmo doprostřed pozemku. Nakonec se to ukázalo jako velká výhoda. Proč? Protože ze zadní, tedy širší části pozemku, je krásný výhled na pole a stromy. Dvůr je tak během dne příjemně stíněný.

Tři hlavní prvky

Ke dvěma základním prvkům domu, kterými jsou štítová střecha a uzavřena noční či funkční část interiéru, přidali architekti zajímavou dělící linii, která vede z interiéru až do zahrady. Je to vlna či křivka, ve které je zabudováno několik funkcí: kuchyňská linka, prádelna, hygienické zázemí, šatna a sklad. Pokračuje venku v podobě dřevěného zahradního plotu, který odděluje sluneční terasu od parkovacího prostoru.

Sklo přímo v konstrukci

V denní části podporují střechu tři dřevěné sloupy. Jsou umístěny tak, aby nepřekážely ve výhledu. Tato část domu je totiž prosklená a nabízí výhled na stromy a pole. Nachází se zde obývák spojený s kuchyní a jídelnou. Naopak ze strany sousedů je stavba uzavřena. Architekti kladli speciální důraz na to, aby dům zůstal vzhledově čistý, a to i po řešení náročnějších konstrukčních otázek. Jedním z důkazů je i fakt, že kromě tří dřevěných posuvných rámů oken, je sklo umístěno přímo do konstrukce.

autoři projektu: Ruud Visser a Fumi Hoshino