Finská dřevostavba inspirovaná italským venkovem

Inspiraci pro své bydlení nalezli manželé-architekti Heidi a Esa Schroderusovi při jejich pobytu v Itálii, kde byli natolik okouzleni tamní architekturou, že se rozhodli si přivézt kus jihu s sebou na sever a postavit si dům v podobném stylu.

Měsíční pobyt v Itálii odstartoval zrod domu

Heidi a Esa tradičně jezdili během jarní dovolené na lyže, ovšem na jaře 2016 se rozhodli pro změnu a odcestovali za teplem na italský venkov. V Itálii strávili celkem měsíc a to jim stačilo k tomu, aby si natolik zamilovali bydlení ve zdejších hotelech a vilách u pobřeží, že si chtěli kus jižanského tepla dovézt do Finska a vytvořit si vlastní domov oplývající italskou atmosférou. To hlavní, co měly všechny domy společné a čím si architekty získaly, byla jejich vzdušnost a světlost. Okamžitě poté, co se vrátili do Finska, podnikli manželé první kroky k realizaci jejich snu. Esovi se podařilo při služební cestě objevit pozemek na břehu jezera, který dokonale odpovídal jejich společným představám a navíc evokoval italskou krajinu. Poté, co manželku seznámil s místem, bylo rozhodnuto a společně tu vytvořili první návrhy jejich vysněného domu. Vše vzalo celkem rychlý spád, když v průběhu dalších šesti měsíců od počátečních architektonických výkresů vznikla na místě dřevostavba, která nezapře italské vlivy. Esa k tomu dodává: „Bylo skvělé vidět, jak se první skici staly profesionálními kresbami a jak byly nakonec transformovány do skutečného domu. Je to skvělý pocit!"

Konstrukci vily Sommarstrand tvoří betonová základová deska, obvodové a vnitřní stěny roubená konstrukce z lepených hranolů o šířce 205×275 mm. Střecha je tříplášťová s 300 mm izolace. Jelikož manželé chtěli co nejvíce světlosti v domě, zvolili pro stavbu masivní trámy v bílé lazuře. O dokonalé prosvětlení domu se postarala finská velkoplošná eurookna ze severské borovice s izolačními trojskly. Ta skvěle ladí s bílou „fasádou“ a zajišťují dostatek slunečního svitu a tím i teplo domova. Ačkoliv to obstarává taktéž podlahové vytápění a krbová kamna.

Barevná paleta v pastelových tónech

Vzhledem k celkovému barevnému vyznění domu s důrazem na světlo a čistotu převládají v domě světlé barevné tóny od bílé přes dřevo ve své přirozené podobě až po holubičí šeď, což je oblíbená barva majitele domu. Do holubičí šedi je laděna rozložitá sedací souprava v obývací části. Zářivě prosvětlený interiér podtrhává i takzvaný katedrálový strop podporující nepřerušovaný tok světla do vnitřních prostor skrze prosklené průčelí domu. U podlah dominuje masivní dřevo a dle Heidi má užití masivního dřeva za následek, že člověk touží chodit doma bos, aby mohl fyzicky cítit jeho dotek. Stejné odstíny jsou použity u kuchyně i jídelního stolu, kde převládá bílá a přírodní barva dřeva. Pomyslný přechod mezi kuchyní a jídelnou vytváří kuchyňský ostrůvek sloužící zároveň jako snídaňový bar.

V patře se nachází čtyři ložnice

Jedním ze čtyř pokojů v patře je ložnice v minimalistickém provedení, v níž dominuje masivní dřevěná postel vyrobená na míru. Ta je z tmavého dřeva podobně jako stěna za ní, což dodává pokoji na kompaktnosti. Dále se zde nachází dva hostinské pokoje a také dětský pokojíček patřící vnučce Mie, když zde tráví čas s prarodiči. I ten je v obdobném barevném provedení jako zbytek domu. Dojem dětského pokoje navozuje tapeta s ptáčky na stěně u postele a kulaté okénko evokující pocit, jako by se člověk vznášel na posteli-loďce na moři a vyhlížel přitom z lodní kajuty.

Nechybí ani prádelna

Nezbytnou součástí obydlí je technická místnost zastávající současně funkci prádelny. I v těchto „zanedbatelných“ prostorách paní domu nenechala nic náhodě a doladila veškeré detaily, ať už se jedná o tapetu na stěně v orientálním vzoru či další lodní okénko po vzoru dětského pokoje. Prostor, v němž nechybí pračka ani sušička na vyvýšeném místě, díky tomu působí útulně a elegantně.

Jezero umožňuje relax i potěšení pro oči

Manželé Esa a Heidi Schroderusovi se mohou z prostorné terasy nerušeně kochat výhledem do kraje s rozlehlým tmavým jezerem, u jehož břehů se schází zvířata z blízkých lesů. Díky stupňovitému schodišti z masivního dřeva je možné sejít až k jezeru a užít si přírodní koupele, což praktikuje zejména Esa. Oba architekti rádi také využívají vody jezera k jejich společné zálibě – rybaření.