Dům na úzkém pozemku o šířce 13 metrů

Architekt Daniel Smith snil o svém vlastním domě. Díky svému zaměstnání stavěl chalupy a domy pro zákazníky po mnoho let, ale svůj vlastní sen si nedokázal splnit. Když měl šanci koupit problémový pozemek neváhal.

Daniel žil s manželkou a malým synem v Aucklandu na Novém Zélandu, kde byly ale velmi vysoké náklady na bydlení. Navíc čím dál častěji přemýšleli, že nechtějí vychovávat syna uprostřed města, ale v přírodě, mimo všechen shon, ruch a spěch. Snili o domě, který bude z dosahu klasického městského života, a tak postavil dům v regionální čtvrti Taupiri na Novém Zélandu. Stojí vedle řeky a má výhled na hory. Krása okolí byla vykoupena velmi úzkým pozemkem. Daniel ho popsal jako dlouhé a hubené místo, ale s výhledem na hory.

Cesty designu

Protože se Daniel živí jako architekt, byl do celého procesu zapojen nejvíce. Navrhování je pro něj umění kompromisu. Klady a zápory se objeví v každé fázi, a jejich výsledkem je začátek cesty designu. Dobrodružství začíná ve fázi výběru pozemku, splnění podmínek místního územního plánu a nakonec, nebo možná na začátku, určení toho, co by pro nás domov měl být. Nebylo tomu jinak ani v případě domu na tomto zvláštním pozemku.

Místo chaty dům

Pozemek je poměrně úzký, na šířku má jen 13 metrů, takže byl nutný projekt s relativně malým stavebním místem. Daniel zpočátku navrhl chalupu o ploše 30 m², ale uvědomil si, že pro rodinu s dítětem potřebuje plnohodnotný dům. Zrodila se tedy myšlenka dvoupodlažního domu, jehož plocha je 124 m². První patro je velké 99 m², druhé má 25 m². Domu vévodí cedrová fasáda s přístřeškem. Pozemek byl tak malý, že se na něj nevešla garáž. Střecha má sklon 20⁰ přes šířku domu a je nakloněna po celé délce. Z tohoto důvodu se ze strany hlavního vchodu zdá dům kompaktnější, než ve skutečnosti je. Vnitřní uspořádání muselo být také důkladně navrženo. Obývací pokoj a mezanin jsou umístěny pod vysokou částí střechy, zatímco nejnižší pokoje jsou vyhrazeny pro ložnice.

Přečtěte si také

Kulatý dům uprostřed lesa

Tajemný les poblíž Varšavy projasnil působivý kulatý dům, který se stal jeho přirozenou součástí. Připomíná obrovský kmen stromu s řadou otvorů a svým obyvatelům tak poskytuje nevšední domov v náruči…

Bílá, černá, dřevo

Daniel se snažil minimalizovat stavební plochu a odpustit si ne tak potřebná místa, jako třeba garáž. Pohodlí uvnitř domu mělo přednost. Zároveň doufal, že snížení plochy nebude mít vliv na úroveň pohodlí v domě. Sádrokarton a borovicové dřevo jsou dva hlavní materiály použité při výzdobě interiéru. Byly natřeny bílou barvou, aby dosáhly čistého, minimalistického stylu a dům se opticky zvětšil. Hliníkové a ocelové díly jsou černě lakované. Dřevěné panely a podlahy zůstaly v jejich přirozených odstínech.

Kromě garáže také nebylo možné navrhnout plánovaný zastřešený altán, protože na něj nezbyly peníze. Daniel to vyřešil po svém. Kuchyni umístil do středu domu s velkými okny po obou stranách, které lze doširoka otevřít. Když se v létě okna celá otevřou, máte pocit, že jste vlastně venku. Aby rodina nebyla ošizena o venkovní posezení, k domu přiléhají dvě malé terasy. Jedna na východní straně, kde je ráno hodně slunce, druhá na západní - zde si rodina může vychutnat večeře při západu slunce.