Dřevostavby

Mnoho lidí si ještě před nedávnem pod pojmem dřevostavba představilo roubenou stavbu někde v horách, dřevěnou chatu, nebo zahradní domek. Postupně si však dřevostavby získávají čím dál větší přízeň a jejich výhody jsou nesporné. Dnes si povíme o tom co je to dřevostavba, jakou má historii, vyvrátíme si několik mýtů a vysvětlíme si jaké druhy dřevostaveb existují.

Ve světě dřevostaveb se můžeme setkat i s názvem ,,stavba na bázi dřeva", který je mnohdy přesnější. U moderních dřevostaveb je totiž masivní dřevo jen jednou ze složek, které se při stavbě používají, nebo jde o materiály z masivního dřeva vytvořené. Například speciální materiály Parallam (PSL), nebo Intrallam (LSL), jsou vyráběné jako hranoly tvořené z dýh slepených k sobě. Mají skvělé fyzikální a mechanické vlastnosti, které jsou při stavbě potřeba. Dalšími materiály jsou různé lepené nosníky, tepelně upravené dřevo (Thermowood), nebo kompozitní materiály na bázi dřeva jako jsou OSB desky, multifunkční panel (MFP), elastické třískové desky (Recoflex) a spousta dalších.

Dřevostavbu na první pohled možná někdy ani nepoznáte. Nejedná se tedy jen o stavby, kde je přiznáno masivní dřevo, ale jsou to také objekty, které jsou vytvořeny ze sendvičových konstrukcí. Dokonce přes 90% zděných staveb má dřevěný krov s podkrovím, které je svou podstatou také dřevostavba.

Historie dřevostaveb

Lidé si od pradávna staví své příbytky ze dvou základních stavebních prvků, ze dřeva a kamene. Nejstarší zmínky o dřevostavbách pochází již ze starší a střední doby kamenné. V mladší době kamenné, neolitu, se díky vzniku zemědělství a chovu dobytka začalo velmi rozvíjet stavitelství ze dřeva. Prvními příbytky s nosnou konstrukcí ze dřeva, byly obydlí lovců a rybářů. Díky zemědělství a postupnému opouštění kočovnictví, se s usedlejším způsobem života začaly stavět obydlí s větší trvanlivostí a propracovanější technologií. Lidé se začínají více sdružovat a staví své příbytky v osadách a okolo nich budují ochranné palisády a příkopy. Stavby ze dřeva a kamene je chrání před vnějším nebezpečím, přírodními vlivy i nájezdy nepřátel.

První domy byly v základu postaveny z dřevěných kůlů, podlahu tvořil rošt ze dřeva položený na zemi, nebo kotvený ve vzduchu do kůlů. Stěny domů se vyplétaly proutím a vymazávaly hlínou. Postupem času se i díky vývoji nástrojů začaly rozvíjet propracovanější stavby. Prvním tesařským spojem byl otvor, do kterého se vkládal čep a následovalo nahrazení proutěných stěn masivními kmeny nebo trámy. Tímto vznikla srubová konstrukce, která se, v malých obměnách, používá dodnes.

Druhy dřevostaveb

Prvním druhem je dřevostavba, která je složena z dřevěné kostry, je vyplněna izolací a z vnější strany je opláštěná deskami. Takto postavená budova nemusí na první pohled vypadat jako dřevostavba. U těchto konstrukcí se rozlišují dva typy. Prvním typem je tzv. lehký dřevěný skelet, který je vyráběn přímo na staveništi. Nejdříve se na základovou desku postaví dřevěný rám z profilů a ten se vyplní izolací a uzavře deskami. Druhým typem jsou ,,panelové dřevostavby", neboli sendvičové panely. Ty vznikají ve výrobních halách a jsou předpřipraveny. Na stavbu jsou dováženy už nachystané části konstrukce, které na místě sestavuje jeřáb. Tento způsob je velmi rychlý a složení na místě trvá mnohdy pouze několik dní.

Dalším druhem je stavba z masivního dřeva. Může být vytvořena z panelů z vrstveného dřeva, které jsou opracovány na CNC strojích do přesných rozměrů. Z vnější strany domu se pak na panely připevní izolace a utvoří se klasická omítaná nebo obkládaná fasáda.

Dřevostavba může být vytvořena také z masivních dřevěných trámů, které mají větší průřez. Tato stavba má tzv. těžký dřevěný skelet. Masivní trámy je možné pohledově přiznat z jedné, či druhé strany, nebo z obou stran. Prostor mezi trámy se pak vyplňuje zdivem nebo deskami.

Sruby a roubenky

Mezi tradiční dřevostavby patří sruby a roubené stavby. Ty jsou postavené z masivních trámů, nebo klád, které jsou vodorovně poskládané na sebe. A jaký je mezi nimi rozdíl? Liší se v rohovém napojení. U srubu trámy kladeny na sebe přes roh a přesahují, neboli ,,přečnívají". Roubenky jsou naopak spojené do pravého úhlu a spojeny jsou na tesařský spoj tzv. rybinový. Dalším rozdílem je volba materiálu. Roubenky jsou postaveny z otesaných trámů čtvercového průřezu a sruby se obvykle staví z neopracovaných kulatin, to ale nemusí být pravidlem.

V současnosti, kdy je kladen důraz na úspory energií, jsou používány i zde sendvičové konstrukce. Stěny jsou zdvojovány a mezi nimi je přidána vrstva izolace. Na první pohled nejsou rozdíly patrné, šetří nám ale energii při pozdějším užívání. Jako izolace je u takových klasických dřevostaveb vhodné použít přírodní materiály, například vlnu.

Mýty o dřevostavbách

Mnohdy si lidé myslí, že jsou dřevostavby levnější než domy klasické. Vždy záleží na tom co a s čím budeme porovnávat. Volit ale dřevostavbu pouze kvůli ceně, jako levnější variantu, není rozumné.

Dřevostavby se snadno přehřívají. Myslíte si to také? Tento dojem v nás vzbuzují zkušenosti z  podkroví ve zděných domech, kdy se pod střechou s dřevěným krovem v letních měsících téměř nedá dýchat. Opravdu to ale nemá nic společného s moderní dřevostavbou. Tepelná izolace, která je na stavby použita, nemá jen funkci ochrany před únikem tepla během zimy, zároveň brání tomu, aby se v létě interiér přehříval. Problematickou částí jsou v tomto ohledu prosklené plochy, ale díky vhodné stínící technice lze problém vyřešit. Skvělým řešením je dvojité odstínění s použitím i vnějších žaluzií, nebo rolet.

Velmi rozšířenou myšlenkou, při stavbě dřevěného domu, je obava z většího rizika požáru. Každá dřevostavba, stejně jako stavby klasické, musí splňovat daná pravidla a normy. Není nutné mít přehnané obavy z požáru, pokud dodržíte veškerá potřebná opatření. Požární odolnost stavby není závislá jen na dřevěné nosné kostře, ale také na dalších materiálech, například sádrokartonových, nebo sádrovláknitých deskách, izolaci, apod.

U dřevostaveb se lidé často obávají vlhkosti a škůdců. Pravdou je, že jsou stavby ze dřeva citlivé na špatné provedení detailů, nebo zanedbanou údržbu, která ovšem není nijak náročnější než u klasických domů. Pokud je konstrukce správně navržena a provedení je kvalitní, není se čeho obávat. Dřevo vysušené na správnou vlhkost, zabudované odborně, je velmi kvalitním materiálem a je samo o sobě dostatečné a mnohem účinnější než jakákoli chemická ochrana.

Životnost a údržba

Při správné výstavbě a vhodném užívání vydrží dřevostavba dlouhá desetiletí i staletí. Zásadní je dbát na pravidla v průběhu návrhu a stavby domu. Vhodná výška základového prahu obvodových zdí nad terénem, správná skladba konstrukce, provedení i kvalitní materiály, to vše je podstatné, aby vám stavba co nejdéle vydržela. Dnes už existuje mnoho ověřených skladeb dřevěných konstrukcí, které si můžete zvolit. Správně postavená dřevostavba není nijak náročná na údržbu a bude vám dělat jen radost.