Dan Brunn přestavěl vilu navrženou Frankem Gehrym

Architekt Dan Brunn z Los Angeles, který je zároveň ředitelem architektonického studia Dan Brunn Architecture, přepracoval bývalou rezidenci rodiny Janssových o rozloze 3600 m2, ve které dominoval design umělecké scény 70. a 80. let. Původně se totiž jedná o vilu navrženou proslulým architektem Frankem Gehrym.

Díky otevřenému prostoru, který dům nabízí, se stírají hranice mezi jednotlivými místnostmi. V přízemním patře se nachází umělecké studio, obývací pokoj, jídelna, kuchyně, koupelna pro hosty a toaleta. Je zde také víceúčelový pokoj, který lze využívat jako ložnici pro hosty či jako místo pro posezení u čaje. Ve druhém patře se nachází dvě ložnice s koupelnami a venkovní atrium.

Původní celé první patro bylo vybouráno tak, aby vznikl jeden prostor. Tem pojmul jak pracovní, tak výstavní a soukromou část určenou pro nynějšího majitele, výtvarného umělce Jamese Jeana. Navíc byla přidána nová okna, která přináší denní světlo i do kuchyně a obytných prostor. Dan Brunn vytvořil také dynamicky zvlněnou schodišťovou zeď za použití tradičních stavebních materiálů, jako je dřevo a beton.

Schodiště jako dekorace

Před vstupem do rozsáhlé části obývacího pokoje na první pohled zaujme sochařská výzdoba v podobě expresivního schodiště. To díky ruční výrobě z ořechového dřeva zjemňuje celý prostor a dodává mu útulnější nádech. Dynamický tvar vlnovky schodiště propouští světlo, které během dne krásně zvýrazňuje teplé tóny jednotlivých dřevěných lamel. Díky tomu vzniká v prostoru po celý den krásná hra světla a stínu. Architekt dokázal velmi elegantně a otevřeně propojit domácí a pracovní prostor. Proto může interiér sloužit bez problémů i jako galerie pro měnící se umělecké ukázky přesně podle přání majitele domu. Jediné, co zde zůstalo z původních plánů, které tvořil architekt Frank Gehry, člen amerického institutu architektů, je střešní okno, které rovněž zastávalo funkci základního konstrukčního prvku při tvoření nových návrhů.

Komfortní minimalismus

Minimalistické vybavení celého domu opět poskytuje prostor pro zaměření pozornosti na umění, ovšem bez ztráty komfortu. Proto zde nemohlo být opomenuto pohodlné posezení, kterému dodává na útulnosti koberec v barvě dřevěného uhlí spolu s italskou pohovkou i integrovanými policemi a židlemi v černé a hnědé barvě, které jsou od návrháře Jeana Prouvé. Ten tento typ židlí navrhl poprvé v roce 1930. Zajímavým prvkem v obývacím prostoru je také konferenční stolek, který byl vyroben na míru tradičním japonským truhlářstvím. Svou jednoduchostí krásně koresponduje s ostatními prvky obývacího pokoje. S obývacím prostorem pak sousedí jídelna a kuchyně.

Elegantní zakrytí spotřebičů

Zajímavostí v prostoru kuchyně je přepážka, která v sobě ukrývá spotřebiče, které lze v případě pořádání večírků nebo vernisáží elegantně skrýt. Jinak je kuchyně laděná pouze do bílé barvy, a to včetně matného skla, které se nachází podél vestavěných skříní a zásuvek. Tvůrce tohoto interiéru si v případě bílých povrchů velmi rád pohrává s úpravou povrchových materiálů, a to od matných po lesklé, aby tak zdůraznil rozdíly v užitnosti. Velmi hezkým detailem je i bezrámové okno, které se nachází v kuchyni v oblasti určené k přípravě jídel. Okno sahá od desky až ke stropu. Velikostí a bezrámovým řešením poskytuje ničím nerušený výhled do zahrady.

Rychlá proměna funkčnosti pokoje

Dalším z pozoruhodných prvků v celém domě je otočná zeď, která buď skrývá, nebo odhaluje víceúčelovou místnost. V knihovně víceúčelové místnosti je zabudovaná skrytá postel, takže díky těmto dvěma pohyblivým prvkům se dá velmi rychle přestavět otevřená knihovna na uzavřený pokoj pro hosty. Knihovna je navíc složena jak z otevřených polic, tak z uzavřených skříněk, které poskytují dostatek prostoru pro uskladnění osobních věcí tak, aby se zde případná návštěva cítila komfortně. Na základě podnětů z japonských čajoven navrhl architekt v této části domu také úsek obložený dřevem, který nabízí útulný prostor jak pro relaxaci, tak pro společenská setkání.

Zahrada doladěná do nejmenšího detailu

Poslední stěna tohoto prostoru je tvořena ze skleněných posuvných dílců. Ty poskytují nerušený výhled do zahrady, která představuje japonský styl s tradičními druhy bambusu a japonského javoru. O návrh zahrady se postaral Hitoshi Kitajima z Kaisei‐en, který pracoval mimo jiné i v Tokijském císařském paláci. Pečlive navrhoval každý kousek zahrady tak, aby díky kombinaci rostlin vytvořil klidné a relaxační prostředí, a to včetně prostoru pro dětské hřiště. Naprosto půvabným prvkem zahrady je bublající skalní fontána, umístěná dle zásad Feng Shui o štěstí a prosperitě.