Bydlení ve srubu

Bydlení ve srubu má tu správnou dávku romantiky i dobrodružství. V dnešních moderních dobách však může zajistit také potřebný komfort a citlivost k lidskému zdraví. Kdo by si navíc nechtěl užívat mrazivé zimní dny ve vyhřáté stavbě ze dřeva, na kterou se pomalu snáší čerstvý sníh?

Sruby na výsluní

Zvýšenou oblibu srubů můžeme sledovat především v zahraničí, postupem času si však roubené stavby obecně získávají i srdce Čechů. Ta tam je zdánlivě zakořeněná nedůvěra českého trhu k dřevostavbám. I u nás tak roste počet komfortních realizací a rozšiřuje se také nabídka firem zabývajících se stavbou srubů. Obohacují nás zkušenostmi ze Skandinávie, Kanady nebo Německa – tedy ze zemí, ve kterých sruby patří k základnímu typu staveb. Také čeští zákazníci tak dávají čím dál tím více přednost bydlení ve srubu, který už není jen zárukou romantiky, ale který se díky moderním technologiím stal plnohodnotnou variantou moderního bydlení. Sruby se tak u nás právem dostávají na výsluní.

S láskou ke dřevu

Sruby jsou oslavou dřeva a jeho přirozené krásy, proto mají takové kouzlo uprostřed krajiny. Naprosto přirozeně s ní ladí a ještě využívají jejích darů pro zdravé bydlení. U nás se sruby nejčastěji staví ze dřeva smrku, severské borovice, modřínu nebo cedru. Přestože je smrkové dřevo levnější, vysoký standart bydlení zajistí spíše sruby ze severské borovice. Její dřevo má totiž lepší izolační vlastnosti a také je odolnější a pevnější. Pro ty, co chtějí opravdovou kvalitu a mohou si dovolit za stavbu srubu připlatit, se doporučuje bezkonkurenční exotické dřevo.

To, že je bydlení v dřevostavbách pro lidské zdraví nejvhodnější, věděli už naši předci. Jeho výhodou je, že reguluje vlhkost, pohlcuje pachy a škodlivé látky. Mimo to má i blahodárný vliv na psychiku člověka. Výborné tepelně izolační vlastnosti dřeva navíc umožňují použít ve srubu jen minimální izolaci, díky čemuž mají stavby menší nároky na vytápění. Snižují se rovněž investiční a provozní náklady, výstavba rychlejší a šetrnější k životnímu prostředí. Takový srub si vyžaduje i minimální údržbu, přitom se ale může pyšnit dlouhou životností.

Stavba srubu

Základní konstrukce srubu se za staletí nezměnila, do hry však vstoupila technika. Nyní se kmeny přesně upravují řetězovou pilou nebo strojní frézou. Při stavbě srubu je možné si vybrat mezi kanadskou či norskou (tzv. hákovou) technologií, přičemž hlavní rozdíl spočívá v příčném průřezu stavebních prvků. Zatímco se v kanadské technologii používá čistá kulatina, v norské klády ze dvou stran částečně seříznuté do roviny, ale ve spojích oblé. Některé technologie na severu Evropy dávají přednost profilům lepeným z vrstev, jejichž výhodou je těsná konstrukce a malé sesedání po dokončení. Klády se sesadí těsně na sebe a mezery se ještě dle potřeby vyplní izolací a těsnící páskou s tvarovou pamětí – ta se chytře přizpůsobuje pohybu klád srubových stěn. Izolace je pak zakryta lištou.

Srub se staví buď na místě, nebo se nahrubo postaví ve výrobním závodě a až pak se rozložený a označený přenese na finální místo se základovou deskou. Ve výrobním závodě bývá obvykle dokončen včetně okenních a dveřních prostupů pro instalace. Vybrané části stavby se také impregnují proti vlhkosti. V interiéru se používají zdravotně nezávadné nátěry, nejčastěji lněný olej a včelí vosk. V exteriéru jde většinou o transparentní nátěry s UV filtry, které se obnovují po pěti až osmi letech.

S důvěrou ke srubům

Není se čemu divit, že sruby zažívají na českém trhu takový boom. Může za to především jejich přirozená krása, funkčnost i cit k lidskému zdraví. Není na místě srubům nedůvěřovat, protože svými pozitivy spolehlivě přebijí několik málo negativ, ke kterým může patřit třeba sedání stavby. Od stavby srubů však nadále odrazuje finanční stránka nebo strach z požáru. Mylně. Požární odolnost bohatě převyšuje normy. Pokud jde o cenu, je srovnatelná se stavbou zděného domu. Ten už vám ale nezaručí tak zdravé bydlení, jaké nabízí právě srub. Se vší svou severskou krásou a romantikou.