Dům na větrném kopci

Postavit si dřevostavbu na kopci má mnoho výhod - nezaplaví ho voda, je z něj dobrý výhled a není ho možné přehlédnout. A pokud je dobře postavený, neodfoukne ho ani vítr. A to ani v případě, že kopec, na kterém dům stojí, je větrný. Ať už skutečně, nebo jen podle jména.

Hlavními vstupními podmínkami pro náš návrh byly

Poměrně přísné regulativy, požadavek investorů na dům v pasivním standardu, mírně svažitý terén pozemku. Již ve stádiu vypracování studie vykrystalizovala původní představa domu ve dvě jednoduché až symbolické hmoty. Hlavní objekt – obytný dům obdélníkového půdorysu je kryt strmou sedlovou střechou o sklonu 45°, přičemž podkroví je plně využito. Takto pojatý tvar domu citlivě kopíruje svažitý terén a vytváří dvě rozdílné výškové úrovně, jimž odpovídá i poloha venkovních zpevněných ploch. Tím byly minimalizovány terénní úpravy, nebylo také třeba vytvářet náročné a nepřirozené násypy. Hřeben střechy je orientován v ose sever – jih a vstup do domu je umístěn z východní strany. Z té také přiléhá k domu přístavek garáže a krytého parkovacího stání se sedlovou střechou. Oba objekty jsou propojeny lehkou konstrukcí, částečně zakrytou proti dešti sklem. Tato konstrukce přechází v subtilní pergolu, podpůrnou konstrukci k popínání rostlin, které během letních měsíců chrání interiér domu před přehříváním. Fasádu tvoří vertikální dřevěný obklad ze sibiřského modřínu bez povrchové úpravy. Svislý směr zdůrazňuje výškové parametry stavby a dodává jí na štíhlosti a eleganci. Časem se vytvoří na povrchu obkladu patina v šedostříbrném odstínu. Linie oken v přízemí je zvýrazněna směrem od vstupu na východě přes jižní fasádu až k fasádě západní. Velkorysé prosklené plochy obvodových stěn se střídají s omítkou šedé barvy, imitující beton. Jižní stěna a část východní fasády jsou chráněny proti vysokým tepelným ziskům zelení, pnoucí se na subtilní pergole po vypnutých nerezových lankách. Pergola nenásilně přechází ve skleněné zastřešení vstupu. Stínění oken zajistí venkovní textilní rolety s přiznanými vodicími lanky a skrytými truhlíky. Jednoduchý vzhled domu je ozvláštněn kombinací dřeva a kovu na fasádě, oknech a klempířských prvcích, k nimž je vhodným kontrastem všudypřítomná zeleň. Popínavé rostliny na východní a jižní straně krytého sezení příjemně odstíní letní slunce, současně chrání terasu před kontaktem s veřejnou komunikací.

Barevné a materiálové řešení

V 1. NP je situován denní obytný prostor - v jižní části domu se nachází kuchyně spojená s obývacím pokojem, tento prostor je výškově oddělen od zbytku podlaží třemi schodišťovými stupni. V severní části se nachází pokoj pro hosty, koupelna a šatna. Hmota schodiště je umístěna uvnitř dispozice domu. Ve 2. NP je klidová část se třemi ložnicemi, společnou koupelnou, šatnou pro severní ložnici a komorou, přístupnou z chodby. Ladění interiéru koresponduje se stylem vnější obálky domu. Charakteristickými prvky jsou zde hladký strop obložený smrkovou biodeskou, spíše tradiční styl evokují přiznané spáry v obytném prostoru a na podlaze marmoleum v odstínu šedé a krémové. Barva a textura smrku se opakují na interiérové straně dřevo-hliníkových oken. V návaznosti na kuchyni je část schodišťové stěny řešena jako tabule na vzkazy, další díl je opatřen betonovou stěrkou. Dřevo schodiště odpovídá svým odstínem vzhledu stropu. Základní barevnost vybavení akcentuje chladnou a nadčasovou kombinaci černé a bílé, akcentovanou nerez prvky a doplňky v sytých odstínech.