Rodinný dům na dně zavřeného lomu

Kamenná kolonie, též nazývaná jako Kamenná čtvrť, je změtí malých domků, které jsou na sebe navzájem nalepené. Z řady těchto domků zajímavě vyhlíží čerstvě zrekonstruovaný dům s přístavbou. Přirozeně vrůstá do okolní zeleně i tradiční zástavby.

Kamenná čtvrť vznikla nelegálně roku 1925 na dně vytěženého pískovcového lomu v severním svahu Červeného kopce. Bývala nouzovou kolonií chudých dělníků pracujících v Kohnově a Jílkově cihelně. Už v roce 1929 zde stálo na sto domků a v době velké hospodářské krize se zástavba osady ještě více rozšířila. Za první republiky měla dokonce vlastní samosprávu se starostou a pořádaly se zde hody. V 60. a 70. letech 20. století se do Kamenné čtvrti začali stěhovat umělci a bohémové. Genius loci si uchovala až do dnešních časů.

Cestou k vysněnému bydlení

Kouzlo nejznámější brněnské dělnické kolonie učarovalo také architektům Radimovi a Haně Horákovým. Bydlení poblíž řeky a lesa si zamilovali, jak ale děti rostly, bylo třeba zauvažovat o rekonstrukci a přístavbě. Dispoziční řešení původního domu bylo kvůli letitému zastavování uliček mezi domy chaotické a zdaleka neodpovídalo představám o současném bydlení. Podlahy v jednotlivých místnostech byly v různé výšce, prostory byly tmavé a lokálně se objevovala vlhkost a s ní spojená plíseň. Cílem rekonstrukce tedy bylo celou dispozici vyčistit a objekt stavebně oddělit od okolních domů. Zároveň bylo třeba prosvětlit interiér domu a navýšit jeho užitnou plochu. V části stávajícího dvorku tak vznikla jednopodlažní přístavba.

Rekonstrukce rodinného domu a jeho rozšíření

Rekonstrukce probíhala tak, aby byl nadále patrný původní objekt, od nové části pohledově oddělený. Původní část byla hmotově sjednocena a zjednodušena. Přístavkům se dostalo nové ploché střechy v jedné rovině. Kdysi červený plech šikmé střechy nahradil antracitový odstín odkazující na použití černých asfaltových pásů jako krytiny u původních nouzových domků. Střešní krajina této lokality byla kdysi různorodá a odkazovala tak na vlaštovčí hnízda, tedy domy postavené z toho, co kdo sehnal. Dům byl poté zateplen minerální vatou a omítnut. Nová přístavba s plochou střechou má sendvičové stěny. Pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z plných pálených cihel, z bouracích prací na původním domu. Připomínají tak první obyvatele osady, zaměstnance nedalekých cihelen. Cihly doprovází pohledový beton. Ploché střechy jsou řešeny jako zelené extenzivní, přičemž je nad novou přístavbou doplňuje malá pobytová terasa.

Přečtěte si také

Revitalizace hospodářství a dostavba obytného prostoru

Dialog mezi starým a novým. Harmonický rozvoj lze dosáhnout nejen kopírováním a opakováním původních vzorů, používáním starých materiálů a postupů - ale i nezávislou a odvážnou autorskou výpovědí.…

Na návštěvě v interiéru

Vstup do domu byl přesunut do nové přístavby. Navazuje na něj chodba, kterou lze projít domem do dvora. Za dveřmi se nachází technický kout, na druhé straně pak menší pracovna reagující na tvar pozemku. Před dveřmi do dvora se chodba stáčí kolem krytého venkovního posezení a směřuje do původního objektu. Lemuje ji knihovna s dveřmi do koupelny. Pod sedlovou střechou původního domu je situován obývací pokoj propojený s jídelnou a kuchyní. Z kuchyňského koutu je možné vstoupit do malé šatny a po schodech vystoupat do ložnice. Z obývacího pokoje lze vejít do pokoje pro děti, který navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy. To prosvětluje pomocí sedacího okna i hlavní obytný prostor.

Materiály použité v interiéru

V interiéru dostávají prostor zejména přírodní materiály. V přístavbě je na podlaze probarvená dlažba, v původním domě třívrstvá dubová lamela. Napříč celým bydlením získaly uplatnění prvky z přírodní či probarvené překližky. Plochy nad kuchyňskou linkou a stěny v koupelně zdobí marocký štuk. Zajímavostí jsou černé hliněné stěny s řezankovým zlatavým vsypem, které se objevují v pracovně, ložnici a dětském pokoji. Do hliněné omítky těchto prostor byla zapracována najemno nasekaná sláma, která se leskne a mění barvu. Jakmile si s ní začnou pohrávat sluneční paprsky, automaticky se změní atmosféra v interiéru. Ostatní stěny jsou omítnuty klasickým způsobem, stropy jsou železobetonové s otiskem dřevěných desek.

Praktické a ekologické bydlení

Co se týče technologické stránky bydlení, dům je napojen na přívod silnoproudu, plynu, vody a jednotné kanalizace. K vytápění slouží plynový kotel a teplovodní podlahové vytápění. Součástí obytné místnosti jsou krbová kamna. Teplou vodu uchovává bojler. K dispozici je také rekuperační jednotka pro nucené větrání. Dešťová voda se zachytává do podzemní nádrže a slouží k zalévání zahrady a splachování v domě.

V bývalé dělnické kolonii tak vzniklo praktické, ekologické a estetické bydlení, v němž je nadále znát genius loci. Získalo mnohem více prostoru, světla a originálního rázu. Stále si však zachovává stopy minulých generací.